Na 15. březen každoročně připadá Světový den spotřebitelských práv. Nejenom v českém právním řádu se jedná o oblast velice obsáhlou, ale též velmi striktně regulovanou. Zejména v posledních letech dochází v právní úpravě spotřebitelského práva k častým změnám, a to především z důvodu neustálého rozvoje nových technologií, kterým je zapotřebí právní režim adekvátně přizpůsobit. 

Světový den spotřebitelských práv má primárně za cíl vyzdvihnout důležitost a hodnotu ochrany spotřebitelských práv a taktéž podnítit k zaměření se na aktuální výzvy v oblasti ochrany spotřebitelů. Kam až vlastně sahají kořeny spotřebitelského práva a jaká jsou hlavní témata konference v letošním roce?

Kořeny spotřebitelského práva a kde se vzal Světový den spotřebitelských práv?

Kořeny spotřebitelského práva se datují velmi daleko do minulosti. Jeden z nejstarších právních předpisů pojednávajících o spotřebitelských právech v dnešním slova smyslu nalezneme již v rámci římského práva v 1. století př.n.l. 

Světový den spotřebitelských práv však není inspirovaný římským právem, nýbrž projevem Johna F. Kennedyho v americkém Kongresu v roce 1962, ve kterém J. F. Kennedy vymezil čtyři základní spotřebitelská práva. Konkrétně bylo takovým právem prohlášeno právo na bezpečnost výrobků a služeb, právo na informace, právo na výběr a právo být slyšen. 

S odkazem na tento projev vyhlásila v roce 1983 Celosvětová spotřebitelská organizace právě Světový den spotřebitelských práv. 

Současné trendy v oblasti spotřebitelského práva

Každý ročník tohoto významného dne je tematicky spojen se zrovna aktuálními problémy v oblasti spotřebitelských práv. Stěžejním tématem letošního roku je budoucnost umělé inteligence ve vztahu k ochraně práv spotřebitelů. 

V současném digitálním věku hraje umělá inteligence neboli AI (artificial intelligence) stále větší roli v našem každodenním životě. Od personalizovaných reklam, doporučování produktů a služeb, zákaznických podpor až po posuzování úvěruschopnosti osob při uzavíraní spotřebitelského úvěru. S rostoucí integrací AI do všech zmíněných i nezmíněných oblastí se však zároveň zvyšují i obavy týkající se ochrany spotřebitelů.

Jedním z klíčových témat je transparentnost, a to zejména v kontextu osobních údajů. Spotřebitelé mají právo znát způsob, jakým jsou jejich osobní údaje umělou inteligencí shromažďovány a následně využívány. Transparentnost je základní stavební kámen důvěry mezi spotřebitelem a podnikatelem. Je tedy nezbytné zajistit dostatečnou informovanost spotřebitelů, která povede k bezpečí jejich osobních údajů a také k jejich informovanému rozhodování. 

Dalším důležitým tématem je spravedlivé zacházení. Algoritmy umělé inteligence by měly být navrženy tak, aby nedocházelo k diskriminaci spotřebitelů na základě rasy, pohlaví, náboženství a dalších charakteristických vlastností, které jsou pod ochranou antidiskriminačních právních předpisů. Je nutné zajistit, aby algoritmy umělé inteligence byly spravedlivé pro všechny spotřebitele. 

Ačkoli umělá inteligence přináší řadu výhod a praktických využití, je nezbytné nastavit jasné právní mantinely pro zamezení výše uvedených rizik s ní spojených. Právní regulaci umělé inteligence překládá návrh Nařízení o umělé inteligenci (neboli „EU AI Act“) z dílny Evropské unie, které představuje vůbec první komplexní právní úpravu o AI na světe a které by mohlo vstoupit v platnost již tento rok.[1] Evropská unie tímto dává najevo, že bude hrát důležitou roli v přijímání právních úprav regulujících umělou inteligenci. 

Dalších témat letošní konference je celá řada, z nichž lze zmínit například rizika spojená s tzv. chatboty, deep fakes či phishingem. Bude tedy velmi zajímavé sledovat průběh a výsledky konference organizované Celosvětovou spotřebitelskou organizací právě dne 15. března 2024.