Když zaklepe kontrola inspektorátu práce – jak postupovat?
Švarcsystém i zastřené zprostředkování zaměstnávání představují protiprávní jednání, která mohou být tvrdě sankcionována. Vzhledem k tomu, že odhalení těchto jevů často tkví v detailu, nezjišťují kontroloři skutečný stav „od stolu“, ale kontrola probíhá na samotném pracovišti zaměstnavatele (např. výrobní hale, skladu apod.)
Kontrolu provádí oblastní inspektoráty práce. Zpravidla bude zaměstnavatel informován o chystaném místním šetření několik dní dopředu. Nemusí tomu však tak být vždy a kontrola může být zahájena též neohlášeným příchodem na místo, bude-li to inspektorát považovat za účelné.
Kontrola začíná oznámením o zahájení kontroly. Z jejího obsahu zaměstnavatel zjistí rozsah kontroly, tj. co je jejím předmětem a zpravidla za jaké období je kontrola prováděna. To je pro kontrolovanou osobu důležité, neboť může být z tohoto podkladu patrné, na co se bude kontrola soustředit. Dlužno však dodat, že rozsah kontroly může být později rozšířen.
Kontroloři jsou při svém jednání limitování zákonem o inspekce práce a podpůrně též kontrolním řádem. Při svém jednání se samozřejmě nesmí dopouštět excesů, avšak jejich pravomoci jsou velmi široké. Mohou si vyžádat veškeré relevantní dokumenty, požadovat vstup do jednotlivých prostor a mohou klást velmi detailní dotazy.Tyto dotazy mohou být kladeny nejen vůči kontrolované osobě (např. písemnou výzvou), ale též vůči třetím osobám. Velmi častou praktikou při kontrole bývá poté kladení otázek osobám, které kontroloři dohledají na pracovišti kontrolované osoby.
Tyto otázky pokládají inspektoři osobám na místě a vyžadují bezprostřední reakci tázané osoby. Konkrétní osobu samozřejmě nejprve ztotožní, aby bylo zřejmé, s kým jednají, co reálně na pracovišti dělají a na základě jakého smluvního vztahu a s kým působí. Zaměstnavatelé proto musí na pracovišti mít kopie dokladů prokazující existenci pracovněprávního vztahu svých zaměstnanců. Tato povinnost se nevztahuje pouze na ty zaměstnance, u kterých byl den jejich nástupu zaměstnání, které zakládá účast na nemocenském pojištění, oznámen příslušné územní správě sociálního zabezpečení.
Samotné dotazy inspektorů mohou vypadat např. nějak takto:
- Kdo je Váš zaměstnavatel? / U koho pracujete?
- Jaká je Vaše pracovní doba?
- Kdo Vám zadává úkoly a kdo je Váš nadřízený (Vaši nadřízení)?
- Od koho dostáváte pracovní vybavení?
- S kým pracujete v rámci směny a s kým se střídáte na směně?
- Jak jste odměňováni za práci přesčas?
- Jak je Vám nařizována dovolená?
Z výše uvedených dotazů je patrné, že pokud na ně bude kladně odpovídat osoba samostatně výdělečně činná, už to samo o sobě představuje problém, neboť tím pochopitelně daná osoba dává najevo, že je faktickým zaměstnancem a vztah představuje švarcsystém.
Pokud budou zaměstnanci outsourcovaného poskytovatele uvádět, že jejich zaměstnavatelem je objednatel a že jim zadává úkoly některý ze zaměstnanců objednatele, poukazuje tato skutečnost zase na zastřené zprostředkování zaměstnání.
Inspektoři se velmi často dotazují rafinovaně, užívají pojmy indikující závislou práci či pracovněprávní vztah, aby se dotyčná osoba „chytila do pasti“ a pomohla jim odhalit porušení. Velmi často se tak stává, že kontrolované osobě přivodí újmu osoby, které jsou rozrušeny z autority a nečekaných dotazů kontrolora.
Namístě je tak dostatečná připravenost podnikatelů na tyto kontroly. Kromě posílení prvků, které zdůrazní, že nejde o švarcsystém či zastřené zprostředkování zaměstnání (viz naše dřívější články publikované na toto téma), je tak namístě nastavit i pravidla, jak v případě náhlé kontroly postupovat, např. kdo má být za kontrolovanou osobu přítomen a s kontrolory jednat. Současně je vhodné všechny zúčastněné osoby poučit, na co dotazy kontrolorů cílí a jak by měli (samozřejmě však popravdě) na dotazy kontrolorů reagovat.
Po skončení kontroly obdrží kontrolovaná osoba protokol o kontrole. Jak dopadla kontrola lze zjistit z toho, zda protokol o kontrole obsahuje nějaká kontrolní zjištění a jaká. Ideální kontrola je bez kontrolních zjištění, neboť prakticky každé kontrolní zjištění signalizuje nějaké porušení zákona.
Samotné kontrolní zjištění ještě nepředstavuje spáchání přestupku a udělení sankce. Je však velmi pravděpodobné, že u závažnějších kontrolních zjištění (kterým nelegální práce – švarcsystém i zastřené zprostředkování – bezpochyby je) bude následně zahájeno řízení v souvislosti se spácháním přestupku.
Je tak na místě, aby se podnikatel bránil již proti samotným kontrolním zjištěním, a to prostřednictvím námitek ve lhůtě 15 dní od doručení protokolu. Inspektorát tyto námitky může vyřídit buď tak, že jim kontrolující inspektor zcela vyhoví anebo je postoupí nadřízené osobě, která jim buď zcela nebo zčásti vyhoví nebo je zamítne.
Doručením vyřízení námitek však kontrola zpravidla končí. Pokud inspektorát na základě kontroly zjistí, že došlo k přestupku, zahájí navazující správní řízení, ve kterém může zaměstnavatel uplatnit všechna práva účastníka řízení podle správního řádu, popř. v navazujícím soudním řízení o přezkumu rozhodnutí správního orgánu.
Rádi Vám pomůžeme se nejen se na případnou kontrolu inspektorátu práce připravit, ale též Vám pomůžeme při uplatnění všech Vašich práv v rámci již probíhajícího kontrolního či navazujícího správního řízení.
