Bezpečnost výrobků v EU: Zásadní změny pro výrobce, dovozce a prodejce

Dne 13. prosince 2024 nabylo účinnosti nové nařízení Evropské unie 2023/988 o obecné bezpečnosti výrobků, také známé jako GPSR (dále jen „Nařízení“), které přináší zásadní změny na poli spotřebitelského práva a fungování vnitřního trhu. Nařízení bylo přijato především s cílem posílení bezpečnosti výrobků, nastavení jednotných standardů a zvýšení ochrany práv spotřebitelů v rámci evropského trhu.

Nařízení obecně vyžaduje, aby byly spotřebitelům v EU nabízeny pouze bezpečné výrobky bez ohledu na jejich původ a na to, zda jsou prodávány v kamenných obchodech nebo na internetu. Tato povinnost se tak týká výrobků vyráběných jak výrobci z EU, tak i ze zemí mimo EU, a vztahuje se i na prodej na dálku.

Kterých výrobků se Nařízení týká?

Nařízení se v zásadě vztahuje na všechny spotřebitelské výrobky uváděné na trh EU (neexistuje-li pro ně v rámci legislativy EU zvláštní úprava pro zajištění bezpečnosti) bez ohledu na to, zda jsou nové, použité, opravené či např. recyklované. Spotřebitelské výrobky pak zahrnují nejen výrobky, které jsou určeny spotřebitelům, ale i výrobky určené výhradně profesionálům, které se dostaly na spotřebitelský trh a za rozumně předvídatelných podmínek by mohly představovat zdravotní či bezpečnostní rizika pro spotřebitele. Existují však výjimky, výslovně se tak Nařízení nevztahuje na:

• léčivé přípravky (lidské i veterinární);
• potraviny a krmiva;
• živé rostliny a zvířata, geneticky modifikované organismy;
• vedlejší produkty živočišného původu a odvozené produkty (např. vlna);
• přípravky na ochranu rostlin;
• dopravní prostředky používané spotřebiteli k přepravě či cestování provozované poskytovatelem služeb, nikoli spotřebiteli samotnými;
• letadla, jejichž provoz znamená nízké riziko pro bezpečnost letectví;
• starožitnosti;
• výrobky jasně označené jako výrobky, které musí být před použitím opraveny nebo upraveny.

Na které hospodářské subjekty Nařízení dopadá?

Nařízení vyžaduje, aby pro uvedení každého spotřebitelského výrobku regulovaného Nařízením na trh EU vždy existoval konkrétní hospodářský subjekt, který je usazen v EU a který odpovídá za dodržování požadavků Nařízení. Tyto subjekty jsou pak pověřeny určitými úkoly v dodavatelském řetězci souvisejícími s bezpečností výrobku. Pokud daný hospodářský subjekt (typicky výrobce) není usazen v EU, měl by určit odpovědnou osobu (zástupce), která bude odpovídat za dodržování požadavků Nařízení a která již usazena v EU je.

Jinými slovy, orgány v příslušných zemích EU musí mít k dispozici odpovědný hospodářský subjekt, na který se mohou obrátit v případě problémů týkajících se konkrétního výrobku.

Odpovědným hospodářským subjektem tak může být v konkrétních případech výrobce, případně tzv. zplnomocněný zástupce (tj. osoba usazená v EU, kterou výrobce pověřil plněním konkrétních úkolů v souvislosti s povinnostmi vyplývajícími z Nařízení) či odpovědný zástupce (pokud je výrobce usazen mimo EU), dovozce, distributor nebo tzv. poskytovatel služeb kompletního vyřízení objednávek (tj. osoba, která zajišťuje alespoň dvě ze služeb skladování, balení, adresování a rozesílání, aniž by byla vlastníkem výrobku). Ve všech případech však musí jít o osobu usazenou v EU. Nařízení rovněž ukládá přímé povinnosti provozovatelům on-line tržišť, kteří poskytují zprostředkovatelské služby ve formě online rozhraní, které umožňuje spotřebitelům uzavírat na dálku smlouvy s obchodníky za účelem prodeje výrobků.

Oblast působnosti Nařízení tudíž nezávisí na geografickém umístění hospodářského subjektu. Nařízení se tak vztahuje na všechny spotřebitelské výrobky, které jsou dodávány na trh EU. To platí i v případě, že je výrobek nabízen k prodeji online nebo prostřednictvím jiných prostředků prodeje na dálku a nabídka výrobků je určena spotřebitelům v EU.

Povinnosti konkrétního hospodářského subjektu se liší podle jeho role v dodavatelském řetězci

Výrobci, jakožto osoby uvádějící výrobek na trh pod svým jménem, budou zejména povinni:

• zajistit, aby byly výrobky navrženy a vyrobeny jako bezpečné v souladu s Nařízením;
• provádět interní analýzy rizik a vypracovávat příslušnou technickou dokumentaci, zajišťovat její aktuálnost a po stanovenou dobu ji archivovat;
• okamžitě jednat a informovat spotřebitele a vnitrostátní orgány prostřednictvím portálu Safety Business Gateway, pokud se domnívají, že výrobek na trhu je nebezpečný;
• poskytovat základní informace k identifikaci výrobku a výrobce (vč. kontaktních údajů) na výrobcích, jejich obalech či přiloženém dokumentu;
• poskytovat bezpečnostní instrukce v místních jazycích;
• poskytnout kontaktní údaje pro přijímání stížností spotřebitelů, jejich prošetřování a vedení interní evidence přijatých stížností.

Jak bylo již výše zmíněno, výrobci mohou k plnění svých povinností jmenovat tzv. zplnomocněného zástupce, který bude jejích jménem vykonávat povinnosti stanovené Nařízením v rozsahu výrobcem uděleného zmocnění.

Za výrobce je dle nařízení považována a povinnosti výrobce nese jakákoli osoba, tedy např. i maloobchodník, pokud uvádí výrobek na trh pod svým vlastním jménem nebo ochrannou známkou, nebo podstatně změní výrobek tak, že by to mohlo mít vliv na jeho bezpečnost.

Dovozci, jakožto osoby nesoucí odpovědnost za uvedení výrobku z třetí země na trh EU, budou zejména povinni:

• zajistit, aby výrobky splňovaly obecný požadavek na bezpečnost, a odmítnout uvést na trh výrobky, které podle jejich názoru tento požadavek nesplňují;
• po stanovenou dobu archivovat kopii příslušné technické dokumentace;
• uvádět na výrobcích své kontaktní údaje a kontrolovat, zda jsou k nim přiloženy jasné pokyny a bezpečnostní informace;
• přepravovat a skladovat výrobky způsobem, který neohrozí jejich bezpečnost;
• zajistit, že budou přijata nápravná opatření (vč. případného stažení výrobku z oběhu) a informovat výrobce a vnitrostátní orgány dozoru nad trhem prostřednictvím portálu Safety Business Gateway, pokud se domnívají, že je na trhu nebezpečný výrobek, a zajistit, aby byla varována veřejnost;
• ověřit, zda byly spotřebitelům zpřístupněny komunikační prostředky pro podávání stížností a případné stížnosti prošetřovat a výsledky jejich šetření sdílet s ostatními hospodářskými subjekty v distribučním řetězci,

Distributoři, jakožto osoby zajišťující další distribuci výrobků v EU, budou zejména povinni:

• zajistit, aby výrobci a případně dovozci splňovali bezpečnostní požadavky, a odmítnout uvést na trh výrobky, které podle jejich názoru tyto požadavky nesplňují;
• přepravovat a skladovat výrobky způsobem, který neohrozí jejich bezpečnost;
• zajistit, že budou přijata nápravná opatření (vč. případného stažení výrobku z oběhu) a informovat výrobce, dovozce a vnitrostátní orgány dozoru prostřednictvím portálu Safety Business Gateway, pokud se domnívají, že je na trhu nebezpečný výrobek, a zajistit přijetí vhodných opatření.

Pokud některý z hospodářských subjektů výše navíc nabízí výrobky on-line či jiným distančním způsobem (tj. např. prostřednictvím e-shopu), budou dále zejména povinni:

• uvádět jasným a viditelným způsobem identifikační a kontaktní údaje výrobce, případně odpovědné osoby usazené v EU;
• uvádět údaje umožňující identifikaci výrobku, jakož i přímo varovné nebo bezpečností informace, které mají být k výrobku či jeho obalu připojeny v místním jazyce.

Provozovatelé on-line tržišť budou zejména povinni:

• zřídit speciální kontaktní místo pro komunikaci s dozorovými orgány a veřejností;
• zaregistrovat se na portálu Safety Business Gateway;
• zavádět interní procesy bezpečnosti výrobků a namátkově zjišťovat, zda jsou nabízené výrobky bezpečné, a to pomocí veřejných databází, včetně portálu Safety Business Gateway;
• v případě příkazu od dozorového orgánu odstranit obsah odkazující na nabídku nebezpečných výrobků;
• zajistit, aby bez minimálních informací o bezpečnosti a sledovatelnosti výrobku, které poskytne příslušný obchodník, nemohla být nabídka výrobku zveřejněna.

Systém Safety Gate

Jak již bylo výše nastíněno, výrobky nevyhovující požadavkům Nařízení budou zveřejňovány a bude na ně upozorňováno. K tomu slouží systém Safety Gate (dříve RAPEX), který byl v souvislosti s Nařízením upraven s cílem zvýšit efektivitu opatření k ochraně spotřebitelů v rámci celé Evropské unie. V tomto systému si jednotlivé hospodářské subjekty, vnitrostátní orgány členských států EU a Evropská komise mohou rychle vyměňovat informace o nevyhovujících výrobcích za účelem zajištění efektivní a koordinované spolupráce. Systém Safety Gate rovněž umožňuje informovat veřejnost o nebezpečných výrobcích a podávat stížnosti. Poskytovatelé online tržišť dále mohou v systému Safety Gate provést kontrolu konkrétních výrobků před jejich umístěním na své prodejní platformě.

Skládá se ze tří vzájemně propojených prvků:

1. Safety Gate Rapid Alert System – interní systém pro rychlou výměnu informací mezi národními orgány a Evropskou komisí o nebezpečných výrobcích.
2. Safety Gate Portal – veřejný webový portál určený k informování spotřebitelů o nebezpečných výrobcích, kde mohou rovněž spotřebitelé podávat stížnosti.
3. Safety Business Gateway – webový portál pro hospodářské subjekty, jehož prostřednictvím informují orgány dozoru jednotlivých členských států o nebezpečných výrobcích a nehodách.

Tento systém má tak poskytovat účinný nástroj pro komunikaci a upozornění na nevyhovující výrobky. Pro udržení dobrého záznamu v systému, a tím i dobré pověsti hospodářského subjektu, je rozhodující, aby povinné osoby striktně dodržovaly všechny Nařízením uložené povinnosti.

Sankce

Nedodržení povinností jednotlivých hospodářských subjektů může být na základě českého prováděcího zákona sankcionováno pokutami až do výše 50 milionů korun za nejzávažnější pochybení.

Závěr

Nařízení představuje významný posun směrem k proaktivní ochraně spotřebitele a vyžaduje od subjektů působících na evropském trhu nebývalou transparentnost a odpovědnost. Je nepochybné, že Nařízení přináší řadu povinností. Doporučujeme proto všem subjektům, kterých se nové požadavky týkají, aby věnovaly dostatečnou pozornost jejich dodržování a implementaci, i s ohledem na již aktuální účinnost Nařízení.