O endors
Obvykle se švarcsystémem rozumí zastřený pracovněprávní vztah, kdy fyzická osoba vykonává závislou práci pro svého zaměstnavatele, navenek však je tento vztah prezentován jako obchodněprávní vztah mezi nezávislými podnikateli. Podnikatelé si tak často myslí, že pokud jsou na obou stranách daného vztahu obchodní společnosti, pak žádné riziko vzájemné spolupráce nehrozí. Opak je pravdou.
V praxi se obchodní společnosti snaží vykrýt potřebu vlastních zaměstnanců tím způsobem, že určitou činnost „outsourcují“ na jinou společnost, a ta následně realizuje tyto činnosti v pozici poskytovatele služeb. Někdy rovněž dochází k tomu, že fyzická osoba vykonává práci pro svého faktického zaměstnavatele jako zaměstnanec jiné, účelově založené společnosti.
V obou případech hrozí, že taková obchodní spolupráce bude zastřeným zprostředkováním zaměstnání, pokud faktickým předmětem této spolupráce bude pouze poskytnutí „pracovní síly“ objednateli či klientovi, který fakticky přiděluje práci těmto zaměstnancům a také dohlíží na její provedení.
Zprostředkování zaměstnání, tedy pronajímání pracovní síly za úplatu, je však možné pouze tehdy, pokud tak činí agentura práce, která k tomu obdržela za přísných podmínek povolení MPSV. Podmínkou pro získání povolení, které se vydává vždy pouze na 3 roky (byť opakovaně) je mj. odborná způsobilost odpovědného zástupce s požadovanou praxí v oboru, složení vysoké kauce (1 mil. Kč), získání souhlasného stanoviska Ministerstva vnitra, dále je vyžadována bezúhonnost žadatele, statutárního orgánu i odborného zástupce, jakož těmto osobám nesmí být v posledních 3 letech udělena pokuta za přestupek, za který by bylo možné odejmout povolení ke zprostředkování zaměstnávání. Od 1.7.2023 již nemusí být agentura práce povinně pojištěna proti úpadku.
Zákon o zaměstnanosti pak dále stanoví povinnost, že agentura práce může svého zaměstnance dočasně přidělit k výkonu práce pro jiného zaměstnavatele (uživatele) jen na základě dohody o dočasném přidělení uzavřené s uživatelem podle zákoníku práce. Při tom agentura práce i uživatel musí zejména zabezpečit, aby pracovní a mzdové podmínky dočasně přiděleného agenturního zaměstnance nebyly horší, než jsou nebo by byly podmínky srovnatelného zaměstnance uživatele. Musí tak zajistit rovné zacházení, jinak se agenturní zaměstnanec může domáhat po agentuře práce uspokojení práv, která mu takto vzniknou.
Zastřeným zprostředkováním zaměstnání je tedy faktický pronájem pracovních sil společností, která potřebnou licencí agentury práce nedisponuje. Často při tomto faktickém pronájmu nedochází k zajištění srovnatelných pracovních i mzdových podmínek takto fakticky dočasně přidělených zaměstnanců se srovnatelnými zaměstnanci na straně společnosti, ke které byli tito zaměstnanci přiděleni. Takové jednání poškozuje nejen legální agentury práce, fakticky přidělované zaměstnance, ale může vést též k deformaci pracovního trhu.
Odhalení takového jednání je tak tvrdě sankcionováno. Sankcionován může být jak „poskytovatel“, tedy nelegální agentura práce, tak i „objednatel“, který je fakticky uživatelem poptávajícím nákup pracovní síly. Sankcionování uživatelů má zásadní smysl, neboť jednak nesou svůj díl viny a je u nich obecně větší šance na dobytnost pokuty. Nelegálními agenturami práce budou často „na běžícím pásu“ vytvářené společnosti, za kterými stojí osoby, které si v případě problému obratem založí novou společnost. Právnickým osobám hrozí pokuta až do výše 10.000.000,- Kč, nejméně však 50.000,- Kč.
Porušení se však nemusí týkat pouze podnikatelů, kteří tato pravidla záměrně obcházejí. Zastřeného zprostředkování se může dopustit společnost, pokud nedostatečně nastaví pravidla spolupráce se svým obchodním partnerem. Je tak nutné důrazně mít na zřeteli pravidla, která je třeba důsledně dodržovat. Obdobně jako u běžného švarcsystému i zde platí, že je rozhodující, jak spolupráce funguje v praxi než to, co si strany sepíší ve smlouvách.
Níže jsou uvedeny asi nejzásadnější rizikové prvky, které můžou vést k tomu, že bude spolupráce smluvních stran připomínat zastřené zprostředkování zaměstnání:
- zaměstnanci objednatele budou přímo úkolovat a dozorovat práci zaměstnanců poskytovatele;
- objednatel povede evidenci docházky či dokonce odpracované doby zaměstnanců poskytovatele;
- ze smlouvy ani z faktické spolupráce nevyplývá konkrétní dílo či konkrétní výstup, který by měl poskytovatel objednateli předávat. Předmět spolupráce je nejasný anebo z ní dokonce vyplývá, že je objednávána přímo práce zaměstnanců;
- zaměstnanci poskytovatele budou pracovat ve firemním oblečení objednatele či jinak budou navenek vzbuzovat dojem, že se jedná o zaměstnance objednatele, popř. budou pracovat společně se zaměstnanci objednatele (např. budou pracovat na stejných zařízeních či ve stejných pracovních skupinách či směnách);
- zaměstnanci poskytovatele budou využívat pracovní a ochranné prostředky svěřené objednatelem;
- objednatel bude mít přímý vliv na určení výše mzdy či bonusu zaměstnanců poskytovatele.
Outsourcing služeb je přitom legální, jen je nezbytné dodržet určitá pravidla vzájemné spolupráce s externími dodavateli, aby nebylo pochyb o tom, že předmětem dané spolupráce je skutečně poskytování určitých služeb, popř. zhotovení díla, nikoli jen zapůjčení či pronájem pracovníků pro jinou společnost, která tyto pracovník úkoluje a kontroluje stejně jako své zaměstnance. Pokud budou předmětem spolupráce některé činnosti, které do té doby byly zajišťovány vlastními zaměstnanci objednatele služeb, pak by mělo být rovněž posouzeno, zda při takovém outsourcingu nehrozí zákonný přechod práv a povinností z pracovních poměrů stávajících zaměstnanců zajišťující tyto činnosti na externího dodavatele.
Pokud tedy máte pochybnosti o tom, zda máte správně nastavenou smlouvu o outsourcingu či smlouvu o spolupráci se svým obchodním partnerem, tak se neváhejte obrátit na naši advokátní kancelář, rádi Vám s přípravou či kontrolou Vašeho smluvního nastavení pomůžeme.
A na co se v našem miniseriálu můžete těšit příště? V příštím díle si řekneme, jak postupovat, když zaklepe kontrola inspektorátu práce.
