O endors
Očekávaná novela zákoníku práce nakonec úspěšně prošla legislativním procesem a její účinnost v převážné části nastala od 1.10.2023. Jednou z oblastí, které se novela značně dotkla, je informační povinnost zaměstnavatele vůči zaměstnanci ohledně obsahu pracovněprávního vztahu. Novela významně rozšiřuje nejen okruh povinně poskytovaných údajů, ale též okruh povinně informovaných osob. A to vše ve výrazně zkrácených lhůtách oproti dosavadnímu stavu. Níže tedy přinášíme přehled těch nejdůležitějších změn v oblasti informační povinnosti.
Obsáhleji. Změny se dotkly především rozsahu údajů o obsahu pracovního poměru, o kterých musí zaměstnavatel zaměstnance poučit v písemné informaci, pokud nejsou obsaženy přímo v samotné pracovní smlouvě. Ohledně některých údajů stačí, když písemná informace či pracovní smlouva odkazuje na právní předpis, vnitřní předpis či kolektivní smlouvu, která tyto stanovené údaje upravuje. Přibyla tak zejména povinnost informovat o době trvání a podmínkách zkušební doby (je-li sjednána), postupu při rozvazování pracovního poměru, odborném rozvoji (pokud jej zaměstnavatel zabezpečuje), způsobu rozvržení pracovní doby včetně vyrovnávacího období (pokud je uplatněno nerovnoměrné rozvržení), rozsahu práce přesčas, rozsahu minimálního nepřetržitého denního a týdenního odpočinku a o poskytování přestávky na jídlo a oddech a orgánu sociálního zabezpečení, kterému zaměstnavatel odvádí pojistné. Na rozdíl od dosavadní úpravy se informační povinnost bude vztahovat i na zaměstnance se sjednaným pracovním poměrem na dobu kratší než 1 měsíc. Novela přidává další okruh povinně poskytovaných údajů ve vztahu k zaměstnancům vyslaným k výkonu práce do jiného členského státu EU nebo do třetí země, pokud doba tohoto vyslání přesahuje dobu 4 týdnů.
Nově i vůči dohodářům. Obdobná informační povinnost zaměstnavatele nově vzniká vůči zaměstnancům pracujícím na dohodu o provedení práce či dohodu o pracovní činnosti (DPP a DPČ). Výčet povinně poskytovaných údajů je téměř totožný jako u pracovního poměru. Zaměstnavatel tak bude muset informovat dohodáře zejména o předpokládaném rozsahu pracovní doby za den či týden, přičemž tyto údaje se mohou od skutečného rozvrhu pracovní doby lišit. Zaměstnavateli dále vzniká nová povinnost i dohodářům předem rozvrhnout pracovní dobu v písemném rozvrhu a seznámit je s ním (popř. s jeho změnou) nejpozději 3 dny před začátkem směny či období, na nějž je pracovní doba takto rozvržena. Stejně jako u zaměstnanců v pracovním poměru je možné se i s dohodářem dohodnout na jiné době seznámení s rozvrhem pro konkrétní případ anebo obecně pro jakoukoli budoucí změnu v rozvrhu.
Rychleji. Došlo k razantnímu zkrácení dosavadní 1 měsíční lhůty pro splnění výše uvedené informační povinnosti. Nově bude muset zaměstnavatel poskytnout požadované informace nejpozději do 7 dní od vzniku pracovního poměru či od zahájení výkonu práce na základě dohody. O změnách v těchto údajích bude zaměstnavatel povinen informovat nejpozději v den, kdy změna nabývá účinnosti, pokud se nejedná o změny v právním předpisu, kolektivní smlouvě či vnitřním předpisu.
Lze i v elektronické podobě. Zaměstnavatel bude moci poskytovat tyto informace v elektronické podobě (typicky emailem), která je postavena na roveň listinné podobě. Nicméně musí být zajištěno, že takový elektronický dokument bude přístupný zaměstnanci takovým způsobem, aby si jej zaměstnanec mohl uložit a vytisknout. Zaměstnavatel je pak povinen uschovat si doklad o předání takového dokumentu zaměstnanci.
Jak je to s informační povinností vůči stávajícím zaměstnancům, jejichž pracovněprávní vztah vznikl před 1.10.2023?. Vůči stávajícím zaměstnancům, jakož i u dohodářů, kteří zahájili výkon práce již před 1.10.2023, bude zaměstnavatel povinen splnit svou informační povinnost v novém rozsahu pouze na základě písemné žádosti ze strany zaměstnance, a to do 7 dnů od jejího doručení zaměstnavateli.